Kde se vzal Karnosin a co to je.
vitamín E spolu s Karnosinem proti stárnutí a na mozkovou vitalitu
Objevování nových preparátů s pozitivním vlivem na lidské zdraví má někdy dosti zajímavý průběh. Na jednu stranu hledáme exotické molekuly hluboko v pralesech nebo taháme rozumy od sibiřských šamanů, na druhou stranu nám zajímavé látky s velkým účinkem leží přímo pod nosem - a my nic. To je i případ tzv. dipeptidů…
Co si můžeme představit pod pojmem dipeptid?
Bílkoviny jsou základní stavební strukturou všech rostlinných i živočišných tkání. Pokud bychom jakoukoliv bílkovinu rozložili na základní stavební komponenty, dostaneme aminokyseliny. Každá aminokyselina je jako kostička lega. U člověka takovýchto aminokyselin najdeme celkem 21. Pokud je skládáme různým způsobem, dostaneme různé výsledné bílkoviny s různou funkcí. Tak jako z kostiček můžeme poskládat autíčko nebo třeba domeček.
Pokud bychom spojili jen dvě kostičky lega, asi to nic moc konstrukce nebude. Pokud ale spojíme dvě aminokyseliny, dostaneme tzv. dipeptid. Je to taková mrňavá struktura z obecně známých složek. Takže pro vědce byla dlouhodobě nezajímavá.
Větší pozornosti se dipeptidům dostalo až na konci 80. let minulého století, kdy zjistili, že některé dipeptidy mají výrazný efekt na funkci mozku a že zlepšují přežití nemocných v kritickém stavu s těžkou infekcí. To vyvolalo sérii dalších výzkumů.
Funkce karnosinu
V současnosti se nejvíce prací objevuje kolem karnosinu. Je to dipeptid složený z aminokyselin beta-alaninu a histidinu. Objeven byl ve svalech ruským biochemikem V. S. Gulevičem na začátku 20. století. Ve zvýšeném množství se vyskytuje i v srdci, játrech, ledvinách a mozku.
Všechny zmíněné tkáně mají něco společného - pracují na „velké obrátky“. Takže se samozřejmě opotřebovávají. Od této úvahy je jen krůček k otázce, jaká je funkce karnosinu v těchto orgánech. Odpovědí by mohlo být, že karnosin chrání buňky těchto tkání před opotřebením. Kupodivu se tuto úvahu podařilo prokázat. A navíc se objevilo několik mechanismů, jak karnosin pracuje.
Jak karnosin účinkuje
Pro snazší pochopení je nejjednodušším mechanismem antioxidační působení, což je něco, co sečtělý finclubák z přednášek zná. Původně si vědci mysleli, že je to hlavní efekt karnosinu. Ve skutečnosti jde o vliv podružný, karnosin nepatří mezi nejsilnější antioxidanty…
Daleko zajímavější je efekt na tzv. telomery. Každá naše buňka má ve svém jádru zabudovanou celou naši dědičnou paměť (něco jako vlastní harddisk v počítači). Pokud se třeba mozková buňka opotřebovává, pak si z této paměti - buněčného jádra s chromozomy - vytáhne informaci, jak se opravit. Ovšem čím častěji se buňka opravuje, tím více jádro trpí. Opotřebovávají se konce chromozomů - telomery.
Vědci bylo velmi dobře prokázáno, že čím kratší telomery konkrétní jedinec má, tím kratší jej čeká život a tím vyšší riziko rozvoje mnoha nemocí má. A právě karnosin zpomaluje proces zkracování telomer.
Zajímavé ovšem je, že podobný vliv jako na dědičnou informaci v jádře buňky vykazuje karnosin i na jiné části buňky - ochraňuje bílkoviny a lipidy. Takže ochranný efekt proti opotřebení a stárnutí buňky je na více úrovních.
Člověk by si řekl, že už takhle je karnosin potenciální zázrak. Jenomže realita se zdá být ještě lepší. Prozatím jsme mluvili o obecném opotřebování buněk. Co ovšem v případě rozvinutých a závažných nemocí?
Pojďme se zaměřit na civilizační metlu - diabetes. Je známo, že každé zvýšení krevního cukru vede k jeho ukládání do tkání. Ovšem neukládá se jen krevní cukr (glukóza) jako takový, ale hlavně tzv. pokročilé produkty glykosylace (AEGs). Ty se ukládají ve tkáních a mění jejich funkci. Známý je negativní efekt na nervy, drobné i větší cévy nebo oko. Jde ovšem o obecný efekt, který je zodpovědný za rychlejší průběh nemocí a dřívější úmrtí u diabetiků. A právě karnosin je prospěšný u diabetu a jeho příznaků - ochraňuje všechny buňky těla před vlivem vysoké hladiny glukózy.
Výzkum kolem karnosinu nabírá na obrátkách, takže můžeme očekávat hodně zajímavé výsledky. Prozatím máme vědecky doložen vliv na srdce, konkrétně na chronické srdeční selhání. Jde o poruchu srdce jako pumpy, kdy karnosin prokazatelně zvyšuje výkonnost srdečního svalu a zlepšuje toleranci zátěže. V USA je karnosin veden jako doplňkový lék na srdce.
Četné menší studie prokazují pozitivní efekt na mozek. Ovlivňuje neurologické poruchy jako poruchy pozornosti, chování, dyslexii. Působí na paměťové funkce. Je také zkoušen u Alzheimerovy nemoci nebo u autismu.
Karnosin rovněž regeneruje svaly během svalové námahy, dodává jim výdrž („tlumí“ kyselinu mléčnou), zmírňuje poškození žaludeční sliznice a vznik vředů v žaludku a dvanáctníku, podporuje odbourávání těžkých kovů z těla. Výzkum jeho působení u nádorových onemocnění zatím probíhá.
Máme se tedy na co těšit. Jen dejme vědcům trochu času. A zatímco budou bádat, my můžeme preparát s karnosinem vesele používat. Přispějeme tak k prodloužení svého života.