Důležitost vitamínu D

 

Určitě si vzpomínáte, jak nás ve školkách i doma " nutili " polknout na lžící rybí tuk. Slovo nutili je použito záměrně, jelikož si troufám říct, že pro 99 % dětí to bylo to, na co se ale vůbec před jídlem netěšily. A v některých z nás ta pachuť zůstala dodnes. Tehdy to pro nás bylo nepochopitelné, proč nám to pořád cpou, když je to tak hnusné, co jsme jim provedli, že nás tak trápí. Kdybychom to tehdy věděli....na co všechno je ten hnusný rybí tuk dobrý.

 

 

V tehdejší době bylo hlavním důvodem jeho užívání prevence před Křivicí ( Rachitidě ).

V dnešní době se již rybí tuk v klasické dřívější podobě nekonzumuje a je nahrazen kapkami s vitamínem D, kapslemi apod. Opět se začíná zjišťovat, že bychom ten rybí tuk měli opět začít konzumovat ve větší míře. A to nejen děti, ale i dospělí, jelikož těm se vitamín D zoufalé nedostává. Skrytý nedostatek vitamínu D trápí přes 80 % Evropské populace.

 

Proč je " Déčka " málo?

V prvé řadě se musíme podívat na to, kde se v našem těle vitamín D bere. Je docela výjimkou, jelikož název vitamín je vyhrazen obecně pro látky nezbytné pro život, které si lidský organismus nedokáže vyrobit sám. U vitamínu D je tomu částečně jinak. Naše tělo si je si je schopno z cholesterolu vyrobit substanci zvanou 7-dehyhdrocholesterol. Ta se pak v kůži působením ultračerveného záření proměňuje na samotný vitamín D3. Touto cestou si je schopen lidský organismus vyrobit až 80 % vitamínu. Ale jen za optimálních podmínek - tedy při opakovaném a dlouhodobém vystavení plochy těla slunečnímu záření.

 

A tady nastává dilema:

Neustále jsme všichni masírování strašáky v podobě ozonové díry, rakoviny kůže, UV záření. Kdo se pak dobrovolně a denně bude vystavovat slunci? Nemluvě o tom, že více než polovinu roku u nás toho slunce moc není. Nebo se před ním schováváme v práci, kanceláří apod. V minulosti tomu bylo jinak. V prvé řadě nebyla žádná ozonová díra a za druhé, většina z našich předků pracovala venku v přírodě.

 

Kde hledat další zdroje?

Jak již bylo řečeno - sami si vyrobíme jen část vitamínu D3. Co ten zbytek? Lze jej získat z již zmíněného rybího tuku, jater, vaječných žloutků a mléka. Nejvíce je ho právě v rybách, potažmo mořských a to hodně tučných. Ty ale běžný obyvatel naší země na svůj jídelníček moc často nezařazuje. Jistým doplňkem pak může být vitamín D2 (ergokalciferol), který lze získat ze stravy rostlinné. Rostliny jsou ovšem daleko méně vydatným zdrojem vitamínu. Navíc se opakovaně ukazuje že D2 není totéž co D3. Vitamín D2 je daleko méně účinný, posledni výzkumy mluví jen o 50 - 70% účinku vůči D3.

 

 

 

Moderní medicína to řeší jednoduše. Rybí tuk je z módy, vyrobíme si D polosyntetický. JAK? Vezmeme houby, posvítíme na ně UV zářením a je to.Výtažek z hub pak prodáváme jako lék nebo doplňek stravy.Bohužel ale jen ve variantě D2.

 

 

 

K čemu nám vitamín D vlastně slouží?

Velmi zjednodušeně lze říci, že nám pomáhá si v těle udržet dostatek vápníku. Vyvinul se poprvé asi před 300 milióny let, když se naší dávní předci mořští obratlovci vydali na svou pouť na souš. V mořské vodě je vápníku více než dost. Na souši je to ale horší.

 

V posledních letech se vědci soustředili i na " nekostní " efekty vitamínu D3. Po analýze dat z pozorování více než 99 tisíc jedinců dospěli k závěru, že dostatečný přísun vitamínu D3 může až o 55% snížit riziko rozvoje cukrovky 2.typu, o 51% riziko s ní spojeného tzv. metabolického syndromu. O celých 33% pak může poklesnou riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění. Proč a jak vitamín D3 takto působí, zatím přesně nevíme.

 

Jak už to v medicíně bývá, když se objeví jeden převratný objev, ostatní s ním příbuzné se z ničeho nic začnou vynořovat také. Takže už víme, že dostatek vitamínu D může výrazně tlumit produkci látek, které se podílá na průběhu alergické reakce, zejména u alergií na plísně.¨

 

Imunita se podílí na likvidaci rakovinných buněk v samém počátku onemocnění. Není proto divu, že se předpokládá i vliv vitamínu D3 na prevenci rakoviny. Zatím proběhla jedná velká vědecká studie s 1179 dobrovolníky. Ve skupině, která užívala velké dávky vitamínu D (1100 mezinárodních jednotek denně), byl při dlouhodobém sledování prokázán pokles rizika rozvoje rakoviny až o 60%. Faktem je, že právě protirakovinný efekt je předmětem největších vědeckých sporů a bojů. Bude asi potřeba dalšího přesnějšího ověření.

 

To nám ale vůbec nemůže bránit v pravidelném používání kvalitního vitamínu D3. Pomůžeme kostem, prokazetelně si snížíme riziko cukrovky a srdečněcévních onemocnění. A pokud se prokáže preventivní efekt na rakovinu, budeme si moci jen poblahopřát.